Vyjádření politických osobností k petici

 

Poslankyně KSČM Ing. Marie Pěnčíková

Ač považuji tuto problematiku za velice citlivou, zůstávám, co se rodiny týče, zastáncem tradičního vzoru, tedy muž – žena, otec a matka, jako vzory dítěti. Domnívám se, že člověk ve své nejzranitelnější fázi života, v dětství, potřebuje mít jasně daná pravidla, jasně specifikované postavení muže a ženy v rodině a neměla by být státem podporovaná snaha tento model jakkoli zákoně měnit. Můžu být jakkoli tolerantní k experimentům a novostem ve společnosti, ne ovšem pokud se jedná o dítě. Zachovejme historický a kulturní ráz rodiny a nevnášejme zmatky do této přirozené podoby uměle tvořenými zákony.

 

Poslankyně KDU-ČSL Mgr. Bc. Pavla Golasowská, DiS

Návrh zákona o registrovaném partnerství, který se do sněmovny snaží protlačit určitá skupina poslanců, a týkající se adopce dětí homosexuálními páry, mě, jako matku několika dětí, nemůže nechat klidnou. Děti jsou nejzranitelnější částí naší společnosti a naším úkolem je chránit je, a ne je podrobovat nebezpečným experimentům.  Dítě potřebuje vyrůstat v rodině, kde jsou jasně dané role, a to je role ženy jako matky a role muže jako otce.  Tento model registrované partnerství nesplňuje, ale přesto si jeho zastánci přisvojují právo na výchovu dětí ve vztahu, který chtějí označit za rodinu, a to navzdory naší kultuře a tradici našich předků, jež bychom si měli vážit. Homosexuální loby se tak snaží veřejnosti předkládat model homosexuálního registrovaného partnerství, jako vhodné místo pro výchovu dětí a považují tento model za normální. Jsem zastáncem tradiční rodiny a obracím se na vás všechny, komu není osud naší budoucí generace lhostejný, abyste k petici připojili svůj hlas. 

 

Poslankyně ČSSD Mgr. Dana Váhalová

Ač jsem v mnoha směrech velmi tolerantní, co se týká rodiny dlouhodobě podporuji tradiční model. Jakékoliv alternativy považuji za oslabení funkcí rodiny, což se následně projevuje v celospolečenském klimatu. 

Základní rodina muž – žena a jejich děti plní funkci reprodukční, sociálně – ekonomickou, kulturně výchovnou, psychologickou a emocionální, je základním kamenem struktury každé osobnosti. 

Podporuji tradiční rodinu, podporuji Petici proti adopci dětí homosexuály. 

 

Senátor Ing. Jiří Carbol

Jsem konzervativní politik a podporuji model klasické rodiny. Z tohoto důvodu nejsem zastánce novely zákona o registrovaném partnerství, kterou předložili někteří poslanci politických stran ANO, ČSSD, komunistů, Úsvitu, TOP 09 a ODS. Tato právní úprava má umožnit homosexuálním párům osvojení dítěte svého partnera. Všechny takovéto „moderní změny“ vedou k oslabení pozice tradiční rodiny, kterou podle mne tvoří otec, matka a dítě. Pro mne je na prvním místě zájem dítěte. A děti mají nárok na normální rodinu. 

Pokud jde o snahu umožnit výchovu dětí homosexuálními páry, k tomu podle mne není důvod. Co by ale bylo potřeba, tak to je zjednodušení a zrychlení procesu adopce a pěstounské péče pro heterosexuální páry, aby nemuselo být tolik dětí v dětských domovech a jiných ústavních zařízeních (5. října 2015).

 

Poslankyně TOP 09 MUDr. Jitka Chalánková

Adopce dětí homosexuálními páry je nepřijatelná a nesprávná. Každé dítě má dva rodiče- muže a ženu. A také širší rodinu ze stran obou rodičů- prarodiče, další příbuzné. Žádné jiné dítě na světě není. Každé dítě potřebuje pro svůj vývoj vzor otce a matky. Jde o práva dětí, nikoliv nároky homosexuálních párů. Jejich možnosti pomáhat společenství mohou být jiné.

 

 

 

Poslanec Řád národa Ing. Karel Fiedler

Rozhodně se nechci přidat k těm poslaneckým kolegům, kteří chtějí v otázce pro dítě tak zásadní, jakým rodičovství bezesporu je, rozhodnout místo přírody a za dané dítě, kdo bude jeho rodičem v případě, kdy do věci má vstoupit homosexualita. V takovémto případě ponechme tuto volbu na dítěti až do doby, kdy si o tomto bude moci rozhodnout samo. Zejména pak v případě, kdy z oponentních názorů vyplývá, že tato problematika péče o dítě je dostatečně řešena v rámci stávající legislativy. 

Jsem znepokojen tím, jaký prostor dostává v současné společnosti homosexualita. Nemám nejmenší problém s jejím tolerováním. Avšak její prosazování nad odpovídající rámec jejího rozsahu je pro mne nepřijatelné stejně jako její propagace a oslavování, kterého jsme, bohužel, dle mého názoru v současné společnosti často svědky. 

Přestože nepatřím ke křesťanům (věřím v člověka), je pro mě křesťanský model společnosti a klasického formátu rodiny žena (matka) - muž (otec) - děti tím jediným akceptovatelným. Nevnucujme dítěti zákonem to, že homosexuální partner jeho biologického rodiče bude také jeho rodičem. Dítě na to může mít (i později) jiný názor...

 
Poslanec Hnutí ANO PhDr. Zdeněk Soukup

Nemám nic proti soužití osob stejného pohlaví; pokud se z toho nestane okázalá manifestace jejich odlišnosti. Homosexuální "rodinu" ovšem nepokládám za ideální prostředí pro výchovu dětí. Podle mého názoru může mít taková výchova negativní vliv na jejich duševní vývoj, na jejich sexuální orientaci a na vytváření hodnotového systému. Normální a pro společnost prospěšná rodina je harmonické soužití dvou lidí, kteří jsou schopni stvořit nový život. 

 
 
 

Poslanec KDU-ČSL Ing. Ludvík Hovorka

Rodina je základním kamenem lidského společenství, je zárukou přežití lidstva. Svazek muže a ženy je jedinečný a nenahraditelný, protože otec a matka předávají život a zkušenosti budoucím generacím. V rodinném životě mají oba rodiče svoji nezastupitelnou úlohu, vzájemně se doplňují, jsou pro své děti příkladem na celý život a  v rozhodující míře určují názor dětí na roli otce a matky v rodině a ve společnosti. Proto je v bytostném zájmu společnosti, aby děti byly vychovávány v úplných rodinách. Nastane-li v životě dítěte situace, kdy nemůže být vychováváno svým biologickým otcem a matkou, pak je možné dítě svěřit do rodiny náhradní. Ale i v tomto případě by  mělo jít o manželský pár – muže a ženu - kteří dítě vychovají v přirozeném prostředí otcovského a mateřského příkladu. Jakékoliv jiné výchovné prostředí – například v soužití dvou mužů nebo dvou žen - je pro výchovu dětí nevhodné, může způsobit zmatek v dětských myslích i závažná traumata v dětském kolektivu a v celém pozdějším osobním životě dítěte vychovávaného homosexuálním párem.  

 

Poslanec ODS Mgr. Marek Benda

Vždy jsem byl odpůrcem samotného registrovaného partnerství homosexuálních párů. Pokládal jsem ho za zbytečný právní institut, který má jen zákonem vyjádřit společenskou poptávku po „úctě“ k tomuto typu životního modelu. Rodina je chráněna pro svoji schopnost mít a vychovávat děti, ne pro ochranu vztahu dvou lidí. A současně jsem varoval, že se jedná jen o první krok a požadavek na adopci homosexuálních párů přijde. V roce 2006, kdy byl zákon koalicí Paroubkovy ČSSD s „Marťany“ tedy s komunisty prosazen, se všichni dušovali, že o adopce nejde a nikdy nepůjde. Neuplynulo ani deset let a samozřejmě se tento požadavek objevuje. Nejde o žádná práva, ale o poměrně agresivní pokusy jedné ze společenských menšin si prosadit společenský respekt formou zákonů.